Proč je dobré vytáhnout paty z domu

18. listopadu 2017 v 10:00
V listopadovém sychravu jsem celkem vděčně přijala nabídku známých zajet s nimi na čtyři dny do slovenských termálů. Výlet jsem si docela užila, ale řadím si ho do pomyslné kolonky Zkusila jsem, užila jsem, stačilo to.
Vlastně jsem si jen ověřila, že nejsem ten správný lázeňský typ: Do termálu jsme vyrazili hned v podvečer po příjezdu. Bylo tak příjemné ponořit tělo do teplé vody, ze které stoupala pára.... Po deseti minutách jsem se začala nejistě rozhlížet - a teď jako CO ???
Prozkoumala jsem tedy všechny prostory lázní, najvíc mě bavilo pobýt ve venkovním bazénu a s tělem v teplé vodě a hlavou ve stoupající páře sledovat zlaté listí na stromech okolo, zajímavý to kontrast. Tříhodinový pobyt mi stačil a nějak jsem si neuměla představit, jak tu zítra strávím celý den.

Známí tu byli s vnoučaty, je fakt, že pro děti jsou termály se spoustou atrakcí učiněný ráchací ráj. Nejmladší vnouček byl roční a ještě potřeboval dopoledne spát v kočárku, nabídla jsem se tedy vozit. Kdekoli jsem, baví mě poznávat místní genius loci, prožít si to místo, vychutnat krajinu, pokochat se památkami. To vození mrňouska v kočárku dalo mé procházce aspoň nějaký smysl - - - protože ke kochání tu nebylo vůbec, ale skutečně VŮBEC nic! Městské ulice jedna jako druhá, domy novodobá směska bez špetky osobitosti a vkusu, všudypřítomné reklamy, kde maďarština přebíjela slovenštinu....
S malou nadějí jsem dorazila do centra města - konečně první (a taky jediná) památka - kostel. Docela pěkný, podobný těm, které najdete na každé české vesnici. Jenže - ten kostel byl tady na jakémsi náměstíčku, ohraničeném ze všech stran - paneláky!!! Aby ten do očí bijící kontrast nějak zjemnili, představěli před paneláky jakési novodobé nízké podloubí v jakoby tureckém slohu - - - To tomu tedy nasadili korunu.
Nakoukla jsem do kostela a chtěla si ho ze zádveří v klidu prohlédnout. Jenže přitočil se ke mě starý pán a bez vyzvání spustil příběh celého svého života: Že on je Maďar, jako ostatně tady skoro všichni, vždycky to tu prý bylo jejich. Slováci jsou tu náplava, která nesnáší Maďary, nesnáší Čechy, a vlastně nemají rádi ani sami sebe..... Esence nacionalismu v praxi.
Když se mi podařilo vykroutit se a jít dál, natrefila jsem na místní infocentrum: Malá místnůstka, na pultě rozvalený pekingský palácový psík v oblečku, za pultem starší silně namakeupovaná paní. Rozhlížím se nejistě po pár policích, kde k mému údivu leží letáčky Jindřichova Hradce a několika dalších českých měst. Ptám se, zda tu paní nemá taky nějaký letáček o tomto městě: Nemá, protože prý čo je zadarmo, to im ludia berú... (????!) A snaží se mi vnutit ke koupi nějaké magnetky s logem.
Ptám se jí, zda tu třeba není nějaké muzeum, paní odpoví, že áno, ale že teď už bude asi zatvorené. Chápejte - v infocentru - a ona neví!!!!! V lehkém šoku couvám ven a vracím se k termálům. Snažím se je pak ještě třikrát dosyta užít, vyplavat se, "vyhřát si před zimou kosti".

Když se pak vracíme domů, ještě spoustu kilometrů jedeme jednotvárnou plochou krajinou, kde fakt není nač oko položit. Vzpomenu si na domov, kde všude kolem mám lesy,louky, potůčky, řeky, rybníky skály, hrady, zámky... A krásné roubenky mám pár kroků od svého domu.
Ano - termály a nebo moře v Čechách nemáme. Ale to je snad tedy jediné, co tu v té úžasné pestrosti a malebnosti české krajiny chybí....
Pak mi dochází, že mně vlastně ani vůbec nechybí.
A právě i proto je dobré občas zvednout kotvy a podívat se někam jinam: Aby nám opět docvaklo, že úplně nejkrásnější je to přeci u nás doma.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Brabouk Brabouk | E-mail | 21. listopadu 2017 v 13:40 | Reagovat

A co nějakou knížku mít sebou? Když jsme před lety jeli k Balatonu měl jsem jich půl ruksaku. Vy nerada čtete, když ráda píšete? Ale i u nás kolem Poděbrad je země jako placka, na obzoru jediný kopec, Oškobrh. Jak píšete nuda k uzoufání. Zlatá pohraničí s jejich pohořími. Ale je to hezky napsané.

2 Alena Kortanová Alena Kortanová | 21. listopadu 2017 v 20:24 | Reagovat

Čtu moc ráda, ale do termálu bych musela mít jedině plastové leporelo. Ale Polabí je krásné! Mám odtud půlku genů, po mamce původem z Kout u Poděbrad a přímo pod Oškobrhem mám tetu. Vidíte - svět je malý a o náhody tu není nouze. :-) Mám ten Váš kraj projetý na kole skrznaskrz, a není nudný ani omylem: Libice, soutok Labe s Cidlinou, bývalý mlýn v Pátku, Oškobrh jako nepostradatelný orientační bod, Chotuc, Labská cyklostezka, nádherné nymburské hradby....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama